Většina vztahových koučů, poradců a romantických filmů popisuje perfektní vztahové "pravidla", které mohou vypadat pro spoustu lidí jako nereálné pohádky. Pro mě to byla přesně ta "naivní" realita, kterou jsem vždy chtěl zažít. A i přes to, že většina lidí v mém okolí říkala, že to tak nemůže být (protože oni sami neměli naplněné vztahy) já se své představy nevzdal. Vybral jsem si žít v lásce. My jsme tvůrci našich životů. Láska, to není náhoda nebo štěstí či vyslyšená modlitba. Je to volba, kterou člověk musí vědomě udělat.
Vědomé vztahy vznikají uvědoměním, že láska je nejmocnější věc na světě, ale mnohdy nestačí. Jsou o tom, že se musíme samostatně i společně postavit svým nejhroznějším démonům a porazit je tak, aby se nemohli přenášet do vztahu.
Je to jednoduché. Prací sám na sobě a vytvořením ze sebe kvalitního muže, si do života přitáhneš tu správnou ženu.
Kvality muže jako je vnitřní síla, odhodlání, disciplína, cílevědomost, dravost, pokora, klid a respekt... Vše, co by správná žena měla od muže chtít. Jsem přesvědčen, že bez těžké práce sám na sobě bys nebyl kvalitním partnerem ani sobě, ani tvé partnerce. A ona by tě v životě nechtěla.
Zdar, já jsem Lukáš. Otec od rodiny, osobní trenér a mentor mužů. Ve stručnosti ti povím svůj příběh, abys věděl, kdo tě tady chce inspirovat.
V 18 jsem se z malého města přestěhoval do Prahy, a začal trénovat. V té době jsem trénoval jak muže, tak ženy. Různě jsem do toho měnil přivýdělky a zaměstnaní, ale trénovat jsem nikdy nepřestal, je to má vášeň, která mě nyní i díky bohu živí. Nyní trénuji pouze muže, a tak mám spoustu příběhů od otců a manželů z první ruky.
Nicméně měl jsem tehdy problém se ženami, kdy jsem v každém vztahu viděl problém právě v nich. V té době jsem totiž hodně meditoval a chodil na terapie, takže jsem si myslel, že na sobě hrozně pracuji. Realita byla taková, že jsem si budoval falešné ego, které mi říkalo „díky práci na sobě jsi lepší než ostatní.“, no a u žádné ženy jsem nikdy necítil, že to je ono. Ve skutečnosti to nebylo ono ve mně, protože jsem reálně na vztah nebyl připravený. Protože nejde o to, s kolika partnery randíme. Dokud nezměníme sebe, a nebudeme ochotni pracovat na verzi partnera, kterého chceme sami pro sebe, tak nám žádný počet partnerů nepomůže. Ta změna musí vždy vycházet z nás, přičemž ano, partner nám k tomu může pomoci, ale nemůžeme se na to spoléhat.
U každé, jsem si říkal, že to je ta jedna, ale nikdy vztah nevyšel. Pak jsem si uvědomil, že hledám pouze další záchranu. Razantní změna přišla, až když mi do života vstoupila má nynější žena, která mi začala od začátku zrcadlit mé témata a stíny, které jsem doposud neviděl. Nabourala mé ego, a poukázala na to, že mám pořád spoustu věcí, na kterých je třeba pracovat. Jediné, co mě zachránilo, aby mě neopustila hned na začátku byla má ochota se měnit. Ale i tak jsem narazil.
Zasekl jsem se na tématu porna, lhaní a nedodržování slibů. Naše cesty se rozdělili, kdy jsme si dali pauzu. Jenomže poté přišlo těhotenství, kdy jsme se opět dali na chvíli dohromady, ale neúspěšně, protože mé problémy přetrvávali, a dítě opravdu vztah nezachrání.
Nicméně po 3 měsících spaní u kamaráda na matraci na podlaze (v té době jsme se měli totiž se ženou sestěhovat, ale nevyšlo to, takže jsem přišel o bydlení), nedostatku financí a oddělení od ženy jsem si konečně uvědomil, že aha, měl bych kurva něco dělat.
Nechci to zveličovat, ale opravdu to byly těžké tři měsíce, za které jsem si ale mohl sám, protože jsem byl slabý a neochotný se změnit. A až právě tato tří měsíční lekce mi ukázala, že se buďto změním nebo přijdu o ženu, syna a vysněné bydlení.
Přestal jsem koukat na porno, dodržovat své sliby a makat na tom, abych si obnovil důvěru své ženy, ale především sám sebe. Konečně jsem se na sebe mohl spolehnout, protože jsem reálně dělal to, co jsem řekl, že dělat budu.
No a teď spolu žijeme v malé dřevostavbě na kraji Prahy, vychováváme syna, milujeme se a budujeme pevný vztah.
A já věřím, že takový vztah může mít každý, protože když jsem to zvládl já, proč ne ty?
